|
|
Prenatální vývoj končetin a jeho patologie
Skoupá, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Zahradníček, Oldřich (oponent)
Končetinové vady jsou druhé nejčastější vrozené onemocnění u dětí. Vznikají v prenatálním období a za jejich vznik nejčastěji mohou genetické defekty nebo chromozomální abnormality. Vývojové vady končetin mohou být způsobeny i působením rozličných teratogenů, které mohou narušit vývoj plodu. Prenatální vývoj dítěte je nesmírně komplikovaný sled obrovského množství propojených událostí, kterému i přes značné pokroky a objevy v odvětví molekulární biologie za posledních několik desítek let, stále ne úplně rozumíme. Předložená práce se snaží souhrnně popsat problematiku končetinových defektů od jejich vzniku, přes možné příčiny až po několik onemocnění, které jsou s anomáliemi končetin spojeny. Prohlubování znalostí v oblasti vývoje končetin a defektů s ním spojených je důležité pro přesnou prenatální diagnostiku a následné úspěšné léčení pacientů.
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.